Automobilová žárovka H4 je typ, který podle některých expertů z oboru osvětlovací techniky přežije i nastupující drtivou mašinerii LED technologií. První prototyp ve zkušebních vývojových pracovištích spatřil světlo světa již v roce 1967, žárovka tedy oslavila v roce 2017 padesát let od svého vzniku, ovšem do starého železa rozhodně nepatří.
Proč tomu tak je? Technologie výroby je zavedena již řadu let a výrobek samotný vykazuje vysokou spolehlivost i v dlouhých kilometrových nájezdech. Zároveň jde o tzv. dvouvláknovou žárovku, což znamená, že může pracovat ve dvou režimech, na sobě nezávislých. Tím prvním je osvit tlumenými světly a druhým jsou dálková světla. Dvě vlákna v jednom zdroji představují podstatnou výhodu oproti modernějším žárovkám H7.
Vozy Škoda 105 a 120
První „há čtyřky“ se začaly produkovat v sériové výrobě v Německu ve firmě OSRAM, která je ostatně vyrábí dodnes. Svým vzhledem se takřka neliší od těch původních modelů, které vyzdobily československé vozy Škoda 105, 120, nebo Škoda Garde.
Vlákna do žárovek se vyrábí v Bruntálu
Samotná žárovka sestává přesně z 20 dílů. Nejobtížnější výrobní proces je odlévání skleněné baňky, která musí odolávat vysokým tlakům a provozním teplotám. Výchozí surovinou je speciální křemičité sklo a uvnitř baňky se nachází vlákna, která se mimochodem vyrábí v pobočce továrny Osram v Bruntálu.
Postup výroby žárovek je velmi zajímavý – polotovarem je skleněná trubice, ze které se na pásu odřízne zhruba 10 cm dlouhý díl, zahřeje se na tavicí teplotu a strojově se vytvaruje baňka. Stroj souběžně na druhém pásu zhotoví spirálu z wolframového vlákna a ta se s přívodními kontakty vkládá do baňky. Na závěr se pomocí kapalného dusíku při teplotě – 190 stupňů vstřikuje do baňky směs plnicích plynů a poté se při teplotě 2000 stupňů žárovka zataví. Zbývá už jen osadit žárovku paticí s kontakty, výrobek zabalit a expedovat na trh.