Pyrotechniku používali již staří Řekové na zapalování nepřátelských lodí a pevností. Již tenkrát věděli, že na zhotovení výbušniny jsou potřeba alespoň dvě složky. Jedna, která hoří a vytváří vysokou teplotu, a druhá, která sublimuje a uvolňuje se do vzduchu, aniž by shořela. Nejčastěji používali dřevěné uhlí, černý prach, síru a pryskyřici. Tyto látky se využívají k výrobě pyrotechniky i dnes.
Vojenská pyrotechnika
Vojáci a armáda používají pyrotechniku téměř denně. Jde totiž především o zbraně a munice. Vojenská pyrotechnika se zabývá výrobou nábojů pro děla a všechny zbraně, ale také zhotovením zvláštních směsí, kterých vojáci využívají ve válce pro signalizaci, zakouření nepřátelských pozic i pro zapalování budov.
Profesionální pyrotechnici pracují s výbušninami. V jejich práci jim pomáhají detektory kovů a další ochranné pomůcky, které jsou vyrobeny na míru pro jejich náročnou práci. Hledají hluboce uložené letecké pumy, miny, ale také zajišťují odbornou likvidaci bomb. Díky detektorům kovů a minohledaček mají mnohdy usnadněnou práci nejen na zemi, ale také pod vodou.
Zábavná pyrotechnika
Se zábavnou pyrotechnikou se mi obyčejní smrtelníci setkáváme téměř denně. Jsou to různé světelné, zvukové a dýmové výbušniny, které jsou vytvořeny za účelem pobavit a zaujmout. I když různé petardy vyděsí malé děti, starší občany a všechna zvířátka, která jsou choulostivá na příliš vysoký hluk, můžeme mít ze zábavné pyrotechniky i užitek a pastvu pro oči. Asi málokdo si dovede představit vítání Nového roku bez velké slávy a ohňostroje. Různé světelné plameny, které ve vzduchu vybuchují, mění barvy a vytváří barevné efekty, nadchnou nejedny oči. Zde je však potřeba dbát bezpečnostních pravidel, aby nedošlo k poranění.
Technika ohňostrojů
Ohňostroje se vyrábí z ledku a železných pilin. Barvu pak získávají díky přidáním všemožných chemikálií. Různé trubice jsou propojeny tak, aby pomocí zápalných šňůr a knotů vytvořily zajímavé efekty. Ohňostroje se zpravidla rozpohybují pomocí výbuchu.